MgA. Kristýna Petříčková

Kristýna Petříčková  

Vzdělání:

  • ​1999-2005: Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha, atelier Design II., prof. František Burian
  • 1994-1998: Střední uměleckoprůmyslová Uherské Hradiště, obor Propagační malba

 

Praxe:

  • 2015 – dosud: vedoucí ateliéru Design oděvu, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
  • 2008-dosud: pedagog, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací
  • 2004-2008: pedagog výtvarného a grafického oboru, Základní umělecká škola R.Firkušného Napajedla

 

Oblast odborného/uměleckého zájmu:

  • ​Dějiny odívání, oděvní výtvarnictví, estetika, umění, design

 

Přehled tvůrčí činnosti:

  • 2016: Rekonstrukce koruny krále z let 1890-97 pro  Jízdu králů ve Vlčnově (UNESCO)
  • 2016: Rekonstrukce francouzského renesančního čepce z 2.poloviny 16.století
  • 2016: 6.5.-21.8. Výstava Budoucnost tradice, vystavující a spolukurátor výstavy, Regionální muzeum Mikulov
  • 2016: rekonstrukce dámské renesanční síťky z roku 1490, Itálie
  • 2015: 23.6.-31.12. Výstava Budoucnost tradice, vystavující a spolukurátor výstavy, Moravské zemské muzeum v Brně
  • 2015: 22.10.-29.11. IV. Napajedelský výtvarný salon, kolektivní výstava, Napajedla
  • 2015: 11.9.-21.10. Výstava Oděv v běhu staletí, vystavující a kurátor výstavy, Uherské Hradiště
  • 2015: Rekonstrukce mužského oděvu s pokrývkou hlavy ze 14. století
  • 2015: Rekonstrukce obřadního ženského pentlení z Vlčnova
  • 2015: Rekonstrukce svatebních šatů královny Marie Habsburské z roku 1520
  • 2015. Rekonstrukce dámského italského oděvu z počátku 16. století
  • 2015: Rekonstrukce ženského oděvu ze 14.století
  • 2015: Rekonstrukce ženské pokrývky hlavy z poloviny 14.století
  • 2015: Workshop výroby obřadní krojové součástky z Vlčnova v rámci Jízdy králů ve Vlčnově patřící pod UNESCO, seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva
  • 2015: Rekonstrukce mužské pokrývky hlavy (tzv. chaperon) z 15.století, Burgundsko
  • 2015: Folklorika – Ke kroji daleko i blízko, Česká televize. Představení vlastní tvůrčí a pedagogické činnosti na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně
  • 2015: Rekonstrukce ženské pokrývky hlavy ze 14.století
  • 2014: Rekonstrukce obřadního ženského pentlení z Vlčnova
  • 2014: Rekonstrukce renesančního ženského korzetu z Německa, rok 1520
  • 2014: Rekonstrukce látky vytvořené na základě dochovaného fěrtůšku z Blatnice pod Svatým Antonínkem, počátek 20.století
  • 2014: Dolce Vita, fotoeditorial vlastních rekonstrukcí v dialogu s prvky oděvu vybraných českých módních návrhářů, projekt s fotografkou Karin Zadrick a Dolce Vita
  • 2014: Odborná přednáška na téma Rekonstrukce slavnostního kroje a její aplikace v praxi, Městské muzeum a galerie Hustopeče
  • 2014: Rekonstrukce obřadního ženského pentlení z Vlčnova
  • 2014: Rekonstrukce renesančního ženského korzetu z Německa, rok 1520
  • 2014: Rekonstrukce látky vytvořené na základě dochovaného fěrtůšku z Blatnice pod Svatým Antonínkem, počátek 20.století
  • 2014: Rekonstrukce ženského burgundského dvorského oděvu z 15.století pro skupinu historických tanců Vere Gratia
  • 2014: Rekonstrukce součásti ženského obřadního pentlení z Kunovic tzv. klobúk. Vytvořeno v rámci projektu Nová stálá expozice Slovácko pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
  • 2014: Rekonstrukce obřadního pentlení z Mařatic z roku 1890, zhotoveno v rámci projektu Nová stálá expozice Slovácko pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
  • 2013: Petříčková, Kristýna: Lidový oděv v obci Louka v souvislosti s vývojem lidového oděvu na Horňácku, 1.vydání, Louka, 2013, ISBN 978-80-260-4846-6
  • 2013: Přehlídka rekonstrukcí krojových párů z Blatnice na Ostrožsku z let 1890 a 1930 ve spolupráci s PhDr. Romanou Habartovou v rámci projektu CZ.1.07/3.1.00/37.0252 na Slavnostech vína dne 7.9.2013, Uherské Hradiště
  • 2013: Rekonstrukce francouzského renesančního ženského oděvu z konce 16.století
  • 2013: Odborná přednáška na téma Geometrická výšivka v rámci projektu CZ.1.07/3.1.00/37.0252, Blatnice
  • 2013: Návrh gotických kostýmů pro skupinu historických tanců Vere Gratia
  • 2013: Odborná přednáška na téma Lidový ženský oděv v obci Blatnice v kontextu s dějinami odívání
    od počátku 20. století do poloviny 20.století v rámci projektu CZ.1.07/3.1.00/37.0252, Blatnice
  • 2013: Rekonstrukce obřadního ženského pentlení z Vlčnova
  • 2012: Sympozium Strážnice, Rekonstrukce ženského lidového kroje z Jarošova, přednáška, Strážnice
  • 2012: Kovářovi žáci, historie zlínské VŠUP 1959-2011, autorská část na výstavě, Praha
  • 2012: Figurama12, módní přehlídka ADO UTB Zlín, Praha
  • 2012: Rekonstrukce obřadních pentlení, Vlčnov
  • 2012: Zachování tradice krojů, autorka projektu, jihomoravský kraj
  • 2012: Oděv našich předků, autorka projektu, jihomoravský kraj
  • 2012: Projekt CZ.1.07/3.1.00/37.0252, odborný poradce
  • 2011: Rekonstrukce pentlení z Komni, Slovácké muzeum Uherské Hradiště
  • 2011: Rekonstrukce obřadního oděvu z Komni, Slovácké muzeum Uherské Hradiště
  • 2011: Rekonstrukce obřadního oděvu z Komni, Slovácké muzeum Uherské Hradiště
  • 2011: Slavnosti vína, přehlídka krojů, Uherské Hradiště
  • 2011: Figurama 11, módní přehlídka ADO UTB Zlín, Litomyšl
  • 2010: Fashion/Design/Zlin, Muzeum Policie ČR, kolektivní výstava, Praha
  • 2009: Audiovizuální prezentace, Veletržní palác, Národní galerie, Praha
  • 2008: Návrh a realizace historických kostýmů pro mužský vokální kvintet Magna Mysteria
  • 2008: Návrh a realizace historických kostýmů pro mužský vokální kvintet Magna Mysteria
  • 2008: Přehlídka svatebních krojů, spolupráce se Slováckým muzeem, Uherské Hradiště
  • 2006-2008: Návrh a realizace historických kostýmů pro taneční skupinu historických tanců Porta Temporis

 

17kroj

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

Oděvní návrhářka zabývající se rekonstrukcemi historického oděvu a lidového kroje.

NOVINKY

/ Ve dnech 6.5.-21.8.2016 proběhlo v Regionálním zámku Mikulov pokračování úspěšné výstavy Budoucnost tradice

/ Ve dnech 22.10.-29.11.2015 proběhla v Napajedlích kolektivní výstava IV. Napajedelský výtvarný salon

/ Ve dnech 11.9.-21.10.2015 proběhla ve spolupráci s Klubem kultury v Uherském Hradišti výstava Oděv v běhu staletí

/ 14.7.2015 proběhl s YNA v Českém rozhlase 2 rozhovor s tématikou zamyšlení se nad rolí tradice odívání v současnosti

/ 23.6.2015 ČT ART publikovala rozhovor s kurátorkami výstavy Budoucnost tradice

/ 4.4.2015 Český rozhlas Brno, 106,5 FM, pořad Apetit
  Od 10:00-11:00 rozhovor na téma rekonstrukce historického a lidového oděvu, který jsme pro vás připravily společně s moderátorkou pořadu Apetit.

/ Dne 14.2. odvysílala ČT premiéru pořadu Folkloriky s podtitulem Ke kroji daleko i blízko. Díl se zabývá tradičním oděvem a jeho přesahy do současnosti i budoucnosti. Režie Daria Hrubá.

 

 

 

Dámská pokrývka hlavy (barbette, fillet, doplněno závojem z hedvábí), 14.století

plakat

Výstava představí práce pedagogů a mladých designérů zaměřené na fenomén tradičního oděvu, a to jak v rovině krojových rekonstrukcí, tak současné designové tvorby inspirované tradiční kulturou.
Vystavující: Kristýna Petříčková, Lenka Chroboková, Lucia Sládečková, Katarína Malastová, Lucia Plevová, Sabina Psotková a Jan Černý.

odev v behu staleti

  Přijměte pozvání na připravovanou výstavu Oděv v běhu staletí, která se uskuteční ve dnech 11.9.-21.10.2015

folklorika-video

pořad Folklorika - Ke kroji daleko i blízko - ČT 14. 2. 2015

Dolce Vita

Dne 5.11. vyšlo nové číslo Dolce Vita s podtitulem CRAFT, kde si můžete přečíst o mé práci a shlédnout fotografie oděvu současných českých módních návrhářů zabývajících se folklorním tématem v kombinaci s krojovými rekonstrukcemi z mé dílny. Na titulní straně: halenka: Jakub Polanka, sukně/spodnice z mařatického kroje: YNA. Foto: Karin Zadrick. Více uvnitř čísla.

Rekonstrukce obřadního pentlení z Mařatic. Zhotoveno v rámci projektu Nová stálá expozice Slovácko pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

Rekonstrukce součásti ženského obřadního pentlení z Kunovic tzv. klobúk. Vytvořeno v rámci projektu Nová stálá expozice Slovácko pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

Gotický čepec tzv. henin - realizace a návrh celkového oděvu včetně pokrývky hlavy, poslední třetina 15.století, Vlámsko, rekonstrukce

Renesanční síťka podle obrazu Beatrice d'Este

Renesanční síťka podle obrazu Beatrice d'Este, poslední třetina 15. století, Itálie, rekonstrukce

Ukázka dvou krojových párů z Blatnice na Ostrožsku z let 1890 a 1930. Rekonstrukce z obou období vznikly v rámci projektu CZ.1.07/3.1.00/37.0252. Součástí projektu bylo nejen vytvoření rekonstrukcí dvanácti párů krojů z let 1890 a 1930 z Blatnice, Lipova a Veselí, ale i záznam metodického postupu výroby krojů z tohoto období. Další součástí projektu byla také řada odborných přednášek a workshopů na související téma. Na zhotovení jednotlivých krojových součástek se podílela řada krojových krejčí. Jedním z hlavních kritérií realizace bylo zachování původní technologické výroby.

Rekonstrukce francouzského renesančního oděvu z konce 16.století podle tapiserie z Valois

LO Pentlení Mařatice

Svatební pentlení z Mařatic u Uherského Hradiště, konec 19.století, rekonstrukce dle dochovaného

HO Anna henin

Rekonstrukce ženské pokrývky hlavy tzv. heninu, 15.století

test3

Pentlení družičky, Komňa, rekonstrukce dle dochovaného

Skladba dochovaného kroje z Blatnice, počátek 20.století, projekt Zachování tradice krojů, Jihomoravský kraj 2012

12hist

Gotický čepec, rekonstrukce podle Eugéne Viollet-le-Duca

   Projekt Oděv našich předků, dokumentace dochovaných krojů z Horňácka,  Louka, 2012

video-blatnicka1

650 let obce Blatnička - součást projektu Zachování tradice krojů, 2012

Fotografování - 650 let obce Blatnička - součást projektu Zachování tradice krojů, 2012

EN

Obecné

Týdeník Nové Slovácko: Nová kniha mapuje lidový oděv v Louce, 26.9.2013

LOUKA – Dva křty současně se uskutečnily v Louce. První patřil nové knize s názvem Lidový oděv v obci Louka. Předcházely tomu celoroční přípravy. Pro její zpracování oslovila starostka obce Anna Vašicová Kristýnu Petříčkovou, která je pro toto téma odbornicí na slovo vzatou. Navrhovala kolekci gotických kostýmů pro skupinu historických tanců Vere Gratia. Provedla rekonstrukce obřadního ženského pentlení z Vlčnova a mnoho dalších činnosti týkající se starých oděvů.

Jak se vyjádřila dříve v jednom rozhovoru , lidový kroj v sobě nese starobylé prvky historického oděvu. Kroj je tedy živým záznamem, který navíc může reagovat na dobové podněty. To znamená, že je možné v něm objevit určitá sdělení z minulosti. O to se pokusila i v této knize.

Zdokumentovala lidový oděvu v Louce. Spolu s místními obyvateli shromažďovala podklady, pořizovala fotografickou dokumentaci a popisovala místní kroje a jejich součásti, obcházela domy a hledala staré výšivky a doplňky. Vznikla hodnotná kniha v první části popisující kroj na Horňácku a v druhé místní Lúcký kroj. Této knize k jejímu zrodu pomohli příznivci horňáckých tradic a folkloru – sponzoři, bez jejíhož daru by asi těžko vznikla.

Knihu slavnostně pokřtil Zdeněk Pokorný. To vše v příjemné atmosféře za zvuku cimbálovky velických Trneček či cimbálové muziky ze sousedního Lipova a malých lúckých zpěváků.

Druhý křest na akci patřil místnímu mužskému pěveckému sboru. Představil se svými novými písněmi, které jsou na jeho aktuálním a prvním CD nahraném ve veselském studiu. To se jim podařilo vydat jako prezentaci po své pětileté činnosti. V posledních létech s úspěchem navštěvuji kulturní akce na blízkém okolí, kde jsou často zvaní. Taky jejich deska by bez podpory štědrých dárců nevznikla.   CD pokřtil Vlastimil Basovník spolu s Václavem Tolarem.

 

26.9.2013, iSlovácko - internetový portál týdeníku Nové Slovácko

Rozhovor pro národopisný a vlastivědný časopis Malovaný kraj, číslo 5, 2011, ISSN 0323-1542, str.14-15

Výrobci krojů na Slovácku 16.

autor článku: PhDr. Romana Habartová

 

Po rodičích jsem spolu se sestrou zdědila výtvarné nadání spolu s technickým myšlením, které dostali do vínku také moji dva bratři. Za velký klad ve výchově považuji to, že v nás rodiče odmala podporovali citlivé vnímání okolí. To se pak v mém případě “přetransformovalo” do  prvních výtvarných projevů a vedlo  mě k umění.
Po absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti, obor Propagační malba, jsem vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér Design II. Součástí tohoto oboru bylo také studium dějin umění a estetiky – tedy oboru, který se ve zkratce zabývá definicí a hledáním krásného. Tyto znalosti, technické i teoretické, jsou podle mého názoru výborným základem pro mou činnost - textilní výtvarnictví je součástí umění patřící k  užitému umění. Pracuji jako pedagog na Univerzitě T.Bati ve Zlíně, kde vyučuji předmět Dějiny odívání a Ateliér design oděvu.  
Každý z mých modelů – ať už lidového kroje či historického oděvu -  vzniká primárně na základě studie daného období a lokality, dochovaných oděvů, obrazové dokumentace, srovnáváním literárních zdrojů, historického kontextu... Pak následuje zpracování získaných informací, technická dokumentace, střihová konstrukce a samozřejmě otázka volby vhodného materiálu. Není nic výjimečného shánět materiál až v zahraničí. Kromě reálného oděvu či jeho součásti vznikne také  dokumentační záznam postupu práce.  Součástí je kvalitní fotografická dokumentace hotového oděvu. Mojí snahou je také zachytit vyprávění lidí o kroji, jak si pamatují kroj své rodiny, zvyky, na video dokumentuji rovněž úvazy šátků. Celý tento pracovní proces by se dal nazvat “oděvní archeologií”.
Lidový kroj v sobě nese starobylé prvky historického oděvu , například v podobě  použitých motivů - některé současné motivy krojové lidové výšivky podle počítané niti  (viz. vzor označený J. Klvaňou “Na ptáčky”) můžeme spatřit už v renesančních dřevorytových vzornících 16.století, dále způsob technologického ušití – fixující výšivka přes vrapy na šorci nebo fěrtochu existuje už několik staletí na renesančních košilích. Kroj je tedy živým záznamem, který navíc může reagovat na dobové podněty. To znamená, že je možné v něm “dekódovat” určitá sdělení z minulosti. A pak už je jen krok k tomu, aby se člověk začal ptát, hledat a tvořit. Je zavádějící posuzovat věc jen z hlediska líbivosti a vkusu 21.století. K poznání a pochopení jsou potřebné informace.
 Pečlivá realizace a technologický záznam lidového kroje stejně jako samotný historický oděv  jsou pro mě výzvou, která umožňuje najít odpověď . Při tomto bádání a realizaci zjišťujete, jak je daný oděv důmyslně technicky proveden, vše má své místo, důvod. Zároveň dává částečný prostor k výtvarnému projevu nositele (různé varianty motivů výšivek) a to často navíc bez rozlišení oděvních velikostí,tak jak je to běžné v dnešní konfekci. Navíc dřívější přístup k oděvu a oděvním součástem byl odlišný  od současného – v mnoha případech provázel člověka velkou částí jeho života nebo se dědil.
Zamyslím-li se nad tím, kdo je mým vzorem, z praxe je učitelem samotný dochovaný oděv , z oblasti teorie je to v tomto směru způsob práce badatelů přelomu 19.- 20.století, především Josefa Klvani, Čeňka Zíbrta, Zikmunda Wintera, Františka Kretze, Reginy Bíbové a Marie Smolkové, Vlasty Havelkové, Madlenky Wanklové. Z 20.století  pak Blažena Šotková, Drahomíra Stránská, Miroslava Ludvíková , ze současnosti doc. PhDr. Alena Křížová, Ph.D., dále např. londýnská restaurátorka Janet Arnold  –  to zejména ve způsobu záznamu dochovaných oděvů či jejich fragmentů. A pak samozřejmě díla výtvarných umělců a literární práce historiků. Vážím si take přijetí a  ochotné komunikace s paní PhDr. Romanou Habartovou, Mgr.Martou Kondrovou a PhDr.Ludmilou Tarcalovou ze  Slováckého muzea v Uherském Hradišti.

Na této  cestě mě podporuje také moje rodina  – především manžel Radek ( profesí kreslíř, malíř a akademický restaurátor), který má k folkloru blízký vztah. Lidové umění  je pro něj v jeho tvorbě jedním z inspiračních zdrojů. Velkou  podporu mám I ve svých  rodičích a ráda bych zmínila  i paní Věru Holubovou z Napajedel.
Mezi  mé nejposlednější realizace lidového oděvu patří rekonstrukce pentlení nevěsty a dvou družiček z Komni pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, dále pak jarošovský ženský sváteční kroj z roku cca 1914 spolu s dětským oblečením pro batole, mařatské pentlení z roku cca 1890 spolu se svatebním krojem a varianta svatebního kroje ze stejné lokality z období okolo 1914. Rekonstrukce ženského vyšívání z oblasti Dolňácka z konce 19.století – techniku výšivky na struhadélkový a plochý výřez jsem se naučila od paní Šuranské z Bílovic. To mi pak umožnilo zaměřit se lépe na zkoumání a popis postupu práce u starších vzorů a srovnávat jejich vývoj. Vznikne tak kresebný záznam vyšívání, který má obvykle dvě varianty a) původní přesný záznam a b) poměrově přizpůsobený. Je to z toho důvodu, že starší vyšívací tkanina byla hustěji tkaná a i příze byla silnější, prodávaná ve smotcích, takže potřebnou sílu příze si určovala vyšívačka. Aby se dal vzor vyšívat i na dnešní tkaninu, která není tak hustě tkaná, je potřebné vzor někdy co nejvěrněji velikostně přizpůsobit. Dnešní vyšívací příze se také rozplétá na potřebnou sílu, jenže původní hedvábná příze má přece jen jiný charakter. S tím také souvisí hledání a zajištění vhodných dodavatelů materiálu. Ke kompletaci mi přišel do rukou prastarý pás úvodnicové kopřivové krajky na grumle s nádhernou výšivkou z let cca 1850 . Dále pracuji na  poválečné ženské dolňácké korduli, u které ručně vyšívám záda. Kromě spolupráce se Slováckým muzeem se chystám také na kroj z Blatničky a Louky...a mimo to také  tvorba historického oděvu.
Většina prací je tvořena pouze ručním šitím, záleží samozřejmě na daném období , výšivku provádím výlučně ručně. Vznik takového kroje je sice časově náročnější, ale výsledek je pak autentičtější. U historického oděvu záleží na účelu – zda se jedná o rekonstrukci nebo třeba taneční kostým apod.  
Zájemci o mou práci se ozývají z různých stran, i z ciziny.
Staré věci mají v sobě příběh, který stojí za to zaznamenat. Každá část kroje, každý ochotný člověk předávájící své poznatky je střípkem, který dává dohromady mozaiku tvořenou generacemi a promlouvá o naší identitě.

K.Petříčková 17.7.2011

 

 

 

Kristýna Petříčková

e: kristyna@yna.cz

m: +420 777 615 151

 

 

HO valois profilovka2

Kontaktní
formulář

contact-arrow

jméno:

email:

zpráva: